Covid dezinformátor Bias Pack

Shrnutí všech základních omylů, kognitivních zkreslení a faulů v logickém uvažování, kterých se dopouštějí covid/antivax dezinformátoři...

1. Kognitivní zkreslení (biasy)

a) Potvrzovací zkreslení

Lidé vyhledávají a preferují informace, které potvrzují jejich stávající přesvědčení, a ignorují nebo odmítají informace, které jim odporují.

b) Zkreslení zpětného pohledu

Po události mají lidé tendenci věřit, že výsledek byl předvídatelný, což posiluje víru, že existovalo spiknutí.

c) Proporční omyl

Lidé věří, že velké události musí mít velké příčiny – např. útoky z 11. září musely být podle nich dílem velkého spiknutí.

d) Iluzorní korelace

Tendence vnímat souvislosti mezi jevy, které spolu nesouvisejí, např. očkování a autismus.

e) Efekt Dunning-Kruger

Lidé s nízkou znalostí přeceňují své schopnosti a odmítají expertní pohled.

2. Psychologické a emocionální faktory

a) Potřeba kontroly

V nejistém světě lidé hledají jednoduchá vysvětlení a konspirace jim snižují úzkost.

b) Nedůvěra k autoritám

Nedůvěra v instituce vede k víře v alternativní zdroje a teorie.

c) Potřeba výjimečnosti

Víra, že vidím „pravdu“, kterou ostatní nevidí, dává pocit výjimečnosti.

3. Logické chyby (fallacies)

a) Argument z neznalosti

„Nikdo neprokázal, že to není pravda, takže to může být pravda.“

b) Falešná kauzalita

Záměna korelace za příčinu: „Po očkování jsem onemocněl – očkování to způsobilo.“

c) Slaměný panák

Zkreslení pozice druhé strany k jejímu snadnému vyvrácení.

d) Ad hominem

Útok na osobu místo věcné argumentace: „To říká člověk placený farmaceutickou firmou.“

4. Sociální a technologické vlivy

a) Echokomory a algoritmy

Sítě posilují názory tím, že ukazují podobný obsah a vytvářejí iluzi konsenzu.

b) Skupinová polarizace

Diskuze v uzavřených skupinách vedou k extrémnějším postojům a radikalizaci.

Lidé věřící a šířící dezinformace nejsou nutně hloupí – často jde o důsledek přirozeného fungování psychiky a prostředí.